• Jaká je tvoje specializace v paraglidingu a co tě přimělo zaměřit se na tento konkrétní aspekt sportu?
Moje specializací je přesnost přistání. Co mě na této disciplíně fascinuje, je výzva dokonale přistát na cíl a to za různých podmínek. Když si to sami vyzkoušíte, rychle zjistíte, že to není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Musíte vzít v úvahu směr a sílu větru, termiku, sklon terénu, vztlak… a udržet plnou koncentraci až do poslední chvíle, abyste přesně zasáhli cíl. Touha po dokonalosti a preciznosti dělá tento sport krásným a motivuje pilota, aby každým letem byl co nejblíže k „palačince“ – takto přezdíváme náš cíl. 😊
• Na jakém křídle létáš a čím je pro tebe výjimečné? Jak vylepšuje tvůj letový zážitek?
Létám na kluzáku AYA 2, protože stabilita a ovladatelnost jsou rozhodující faktory pro přesnost přistání a je také důležité, aby kluzák neletěl příliš rychle. Navíc najít kluzák který by odpovídal mojí vzletovce pro mě byl problém, protože většina výrobců nenabízí velikost XS. Lehčí piloti musí často létat s většími kluzáky na spodní hranici svého váhového rozmezí. S AYA 2 jsem konečně zažila létání ve druhé polovině váhového rozmezí. Můj první dojem byla rychlost, což z hlediska fyziky dává smysl, a upřímně, chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla. Postupem času jsem objevila její výhody – lepší odezvu, tím pádem větší kontrolu nad křídlem a větší stabilitu. Konečně jsem mohla mít kluzák pod kontrolou a né kluzák který ovládá mne.
• Jaký byl tvůj první kontakt s paraglidingem?
K paraglidingu jsem se dostala celkem brzy, protože můj táta létal. Ale časově to bylo pro něj náročné a tak nakonec od koníčku upustil. Později, v dospívání, začal létat můj dědeček, a tehdy ve mně vzplanula jiskra nadobro. Brzy poté jsem začala létat sama až dodnes.
• Jak dlouho už létáš?
Začala jsem létat ve svých 14. letech, piloťák jsem si udělala těsně po svých 16. narozeninách. Jednoho dne jsem se rozhodla soutěžit jen tak pro zábavu – prozkoumat novou startovačku a zalítat si. Nakonec jsem skončila druhá v kategorii žen, a tak začala moje soutěžní kariéra.
• Jakou nejcennější lekci jsi se během své kariéry paraglidingu naučila?
Jedna z nejceněnějších lekcí v přesnosti přistání zní: Je lepší začít přistávací manévr s výškou než příliš nízko. Pokud máte výšku, pořád s tím můžete pracovat. Pokud už nemáte výšku, můžete skončit příliš krátcí a jen doufat, že vás vítr zanese k cíli.
• Kdo nebo co tě inspiruje k posouvání hranic v paraglidingu?
Snaha o dokonalost a přesnost – mít úplnou kontrolu nad svým kluzákem za všech podmínek, trefit se do středu a udělat to elegantně.
• Jak vnímáš rizika spojená s paraglidingem a jak je zvládáš během letů?
Paragliding je adrenalinový sport, což znamená, že rizika existují. To je důvod, proč jsou školení a licence nezbytné – aby se zajistilo, že piloti budou moci vhodně reagovat v situacích, které by mohly potenciálně vést k nehodám. Podle mého názoru potřebujeme mít k našemu sportu určitý respekt a povědomí. To znamená uvědomit si, že vždy mohou nastat nečekané situace a znát své vlastní schopnosti a limity.
• Co si tvoje rodina a blízcí přátelé myslí o tvojí paraglidingové kariéře a jak tě podporují nebo ovlivňují na tvojí cestě?
Moje rodina mě v paraglidingu hodně podporuje a je hrdá na mé úspěchy. Mým největším podporovatelem je můj dědeček, protože to byl on, kdo mě ke sportu přivedl, vozil mě na kurz, pomáhal mi s prvními sólovými lety a nakonec mě doprovázel na soutěže. Moje rodina byla vždy po mém boku, v dobrých i zlých časech, tak či onak.
