Upravit stránku

Úterý 10.4.

Budíček v 7, breefing o osmé, na tohle časné ranní vstávání si pomalu začínáme zvykat. Bez kafe to ráno nejde a vůbec nefunguje, a tak si latéčko dopřáváme ještě před odjezdem z domečku na paloučku u lesa.

Člověk ani nemrkne, vyfasuje svačinu, vysílačku a už sedí v busíku cestou na Javec. Dnešní sluníčko má opravdu sílu, a tak odkládáme jednu z pěti vrstev připravených pro let. Je vypsána 101 km dlouhá disciplína se třemi OB (otočný bod) podél krátkého hřebene a dlouhým ocasem končícím daleko v rovinách. Hned po otevření okna na se prohnali dva čertíci a polskému závodníkovi vyrobili z uzemněného křídla uzlíček s mašličkou, naštěstí na zemi.

Rodeo na startovišti, termika foukající ze všech stran, málo času do otevření startu, to vše působilo na naší psychiku. Postupně se většina pilotů, krom Tureckého „drevokocůra“ Semiho, úspěšně dostala do vzduchu. Zesilující západní vítr, vanoucí přesně po kose přes několik žeber, znesnadňuje zachycení a zvednutí. Pouze první skupinka se dostává do výhodné pozice hned po otevření vzdušného startu, vzdáleného 5 km v rovinách. Zbytek to tlačí v menší výšce, poté se zasekne o hřeben nebo v závětří, kde vyčkává na další termický interval. Vítr stále zesiluje, čím níže, tím hůře. Pár pilotů to vzdává a jde na přistání a mezi-skupinka se snaží zuby nehty vydrápat vzhůru v různých akrobatických manévrech i neletových režimech. Jen ti vepředu jsou naprosto vysmátí a v klidu si letí s výškou základny v 1500 m na druhý otočák, směrem k větrným elektrárnám. Poté, co se meziskupice opět podařilo vyzvedat, směrem k 3 OB to bylo opět proti větru. Chvilkami to šlo dokonce i 10 km/ h. V momentě kdy to čelní ve složení Ogi, Tomík, Davidek, Nikolaj, Krygel a Andy smaží po větru, zazní ve vysílačkách „ Task is canceled!!!“ A tak se nad přistávačkou dějí zajímavé věci, ve snaze dostat se dolů. Pravda přistávací plácek je malinký a okolní rýžová políčka stále kyprá a tak není nic neobvyklého, když se v ofisu objeví po kotníky zablácení piloti. Můžeme zde sledovat v přímém přenosu skvěle zorganizovaný retreive back. Připomíná nám to trošku vojenskou strategickou hru, kdy závodníky sledují pomocí GPS lokátoru umístěných v zapůjčených vysílačkách. Každý má své číslo, vlaječku se špendlíkem a místo na mapě. Tak mají dokonalý přehled o každém závodníkovi ať se vyskytne kdekoliv.

Je pul druhé odpoledne, všichni úspěšně na zemi, občerstvení v podobě nudlové polívky a piva v plném provozu, sluníčko hřeje, všichni přežili, tak o co jde?