Upravit stránku

Zpočátku jsme se do debaty vůbec nechtěli pustit, ale – na výzvu provozovatele serveru – nakonec vzniknul tento článek, který přináší několik obecných věcí… Proto se s Vámi o některé naše stanoviska a postřehy chceme podělit.

Článek byl mírně upraven, ale jeho struktura stále zachovává formu reakce. Originální článek je možno najít na http://www.flying.cz.

Proč padák letí? Neletěl by lépe, kdybyste použili lepší materiál?

1) Porozita, zase ta porozita…

Zdá se, že téma porozity a materiálu používaném pro výrobu vrchlíků je tím, co určuje „kvality“ letu, startu a dokonce snad i životnosti.

Všichni výrobci na světě – řekněme, že těch významnějších jich může být kolem padesáti, těch vlivných pak okolo třiceti – tento problém stále dokola řeší a stále dokola z nich většinou přichází ke stejnému řešení – a to používaní „propustné“ tkaniny od NCV (neřešíme zátěr, ani tkaní, ani počty vláken po osnově a útku). Proč? Proč, když řešení je tak snadné… Proč největší giganty v paraglidingové výrobě nepřelepují švy, proč nejprestižnější firmy nepoužívají nepropustné tkaniny, proč se šije a nelepí se? Vždyť všechno je při dnešních technologiích tak snadné…

Snad proto, že nikdo nikdy nedokázal, že padák s nepropustnou tkaninou letí/startuje/ chová se ve figurách lépe, než ten ze SKYTEXU.

Jediným výrobcem, který bez výjimky vyrábí z nepropustné tkaniny je APCO a ani představitelé firmy APCO neříkají, že jsou jejich padáky lepší, proto že jsou z nepropustné tkaniny – říkají, že mají vyšší životnost a tudíž lépe ochrání vloženou investici, ale o tom dále…

Před pár lety probíhalo ve Švýcarsku veliké srovnávání – firma ADVANCE nechala vyrobit řadu padáků z NCV, ze Sofilety (výrobce tkaniny se silikonovým – nepropustným – zátěrem) a Gelvenoru (tradiční dodavatel pro příznivce nepropustných tkanin). Střídali piloty, měnili jim padáky, dokonce jim na startu zavazovali oči, aby pak popsali, který padák startoval lépe, vše vyhodnocovali a zapisovali.

Výsledkem bylo, že ADVANCE nadále vyrábí z prodyšného SKYTEXU.

ČILI: Ročně se na světe vyrobí asi 20000 padáků. Z toho je asi 18000 z prodyšného SKYTEXU bez úprav (bez lepení švů). Pokud by zlepšení bylo tak výborné, proč bychom to na těch 18000 jiných padáků neviděli?

2) Nulová prodyšnost jako placebo

Pravidelně se setkáváme s tím, že piloti tvrdí, že jakmile je padák „opotřebovaný“, že špatně letí, že špatně startuje. Na technických prohlídkách potom většinou zjišťujeme, že na vině není tkanina, ale geometrie křídla. Dle našeho názoru je tedy geometrie vrchlíku rozhodujícím faktorem pro start a bezpečí letu a výkonnost padáku, ne porozita.

Před časem jsme dokonce dostali od jedné zahraniční školy 6 let starého LIFTa. Měl nalétáno 400 hodin (zaznamenaných) a majitel školy a instruktor tvrdil, že padák je již špatný, že nestartuje, ale že nechce jiný (nový) model, ale že chce jenom LIFTA, že jej máme opravit – vyměnit horní panely. Nechtělo se nám do toho (LIFT jsme již tři roky nevyráběli), udělali jsme tedy technickou, vyměnili šňůry a při příležitosti návštěvy instruktora a majitele oné školy u nás, jsme jej požádali, ať posoudí, jak padák startuje, řekli jsme mu, že jsme na něm udělali takové úpravy, že je jako nový.

Instruktor šel startovat před dílnu a byl nadšen. Hned se pídil po spreji, kterým jsme opravili horní potahy, protože se domníval, že se to tak dělá. Inu, neudělali jsme nic, jen jsme opravili geometrii a řekli, že je padák jako nový.

ČILI: Víra tvá tě uzdravila a víra hory přenáší.

3) Fyzika

V tomto bodě má náš výklad velké slabiny, protože jako oběť humanitních věd nedokážu popsat, co jsem se naučil od specialistů. Ale podstata byla taková, že hodnota porozity má při fyzikálním rozložení sil (vztlaku) v komoře úplně jiné hodnoty než ty, jaké naměříme porozimetrem – což je asi jasné. Když mně tuto kapitolku vysvětlovali, říkali, že u nepevného profilu je rozhodující vztlak (jako ostatně u každého křídla), který křídlo generuje a tam, že není prodyšnost (opotřebovanost) tkaniny rozhodující. Říkali, že rozhoduje umístění plnících otvorů, rychlost, minimální rychlost, tvar profilu, těžiště… Porozita má jistě svůj podíl, ale dle jejich ujištění je minimální…

Tento komentář ale může být hrubě zkreslený a zjednodušený, svět fyziky jsem schopen pochopit jen za cenu maximálního zjednodušení.

Ale snad jen toto: SKYTEX poskytuje i při velmi nízkých hodnotách porozity (20 vteřin) takovou hodnotu, že to již je dostatečné na to, aby padák bezpečně letěl.

4) O letové kvalitě rozhoduje mimo jiné i čistota tvarů

Kolega píše, že padák letěl po zalepení švů letěl lépe. Inu, je to možné, ale jak se to pozná? Co znamená lépe? Je to rychleji? Obratněji? Měl lepší řízení? Měl delší chod řízení? Lépe startoval? A pokud ano, znamená u startu lépe rychleji?

Hodnocení letových hodnot je založeno na kombinaci pocitů, které vyhodnocujeme srovnáváním s předchozí zkušeností. I nejhorší padák bude skvělý, pokud jej srovnáme s nějakým ještě horším.

Chtěl bych jenom říci, že momentálně vývoj sleduje maximální přesnost a čistotu zpracování a návrhu. Máme prokázáno sobecky neobjektivními pocity, že špatně/ nepřesně ušitý padák letí prostě špatně. Víme taky, že nyní sledujeme přesnost výroby na 1 mm, víme, že ještě před pár lety to byla hodnota, se kterou se prostě ve výrobě nepracovalo.

Víme, že padák dříve pokazí špatně odvedená práce ve výrobě než nízká hodnota porozity. Víme, že padák poletí dobře, pokud si to bude usilovně přát, že svoje pocity dokážu velmi snadno zmanipulovat, aby vypovídaly o tom, co si přeji.

ČILI: Moje dítě je vždycky hezčí než sousedovo

5) Hmotnost

Pro nás ve Sky Paragliders je jedním z rozhodujících faktorů hmotnost – chceme vracet paragliding do dob, kdy se hmotnost vrchlíku blížila hmotnosti školní aktovky a ne rogalu. Chceme zachovat bezpečnost a letové výkony, ale nelíbí se nám třicetikilogramové batohy. Na průměrný padák střední kategorie můžeme v průměru počítat 70–90 metrů tkaniny o šířce 160 cm. Pro zjednodušení a bez rozlišování materiálů a zátěrů řekněme 130 metrů čtverečních tkaniny.

  • NCV (SKYTEX) se pohybuje okolo 38 g na metr čtvereční
  • GELVENOR – 55 nebo 45 gramů na metr čtvereční – dle modelu tkaniny
  • SOFILETA – 44 gramů na metr čtvereční

Pokud bude stejný padák (model) z neprodyšné tkaniny o 1,3 kilogramů těžší, bude rozhodně startovat hůře a nepoletí lépe – možná o něco rychleji, protože celkové letová hmotnost se zvětší o jeden kilogram. Ale to je rozdíl, který málokterý pilot pozná.

Naše zkušenost je tedy taková, čím lehčí vrchlík, tím lepší start, snadnější samovolné vycházení z nestandardních letových režimů, u dvou totožných modelů s prodyšnou a neprodyšnou látkou startuje lépe ten lehčí.

ČILI: Když je to pěkné a lehké, letí to lépe, než když je to škaredé a těžké

6. A co tedy na závěr?

Snad jen to, proč používáme my ve SKY PARAGLIDERS SKYTEX a nepřelepujeme švy:

  • SKYTEX je časem prověřená tkanina, víme, jak vypadá padák po 700 hodinách provozu a víme, že stáří neovlivňuje pevnost.
  • Neprodyšné látky ztrácejí pevnost a trhají se, neomezená životnost vrchlíku je tedy omezena tím, že se tkanina roztrhne, přestože i 500 hodinách provozu bude vykazovat minimální degradaci na prodyšnost.
  • NIKDO NEVIDĚL TKANINU OPATŘENOU LEPIDLEM PŘES ŠVY ZA 100 HODIN, ZA 200, ZA 300… Viděli jsme ale tkaninu po 700 hodinách a víme, co si můžeme při vývoji a zárukách dovolit.
  • Nyní pracujeme s tkaninou 28 gramů na metr čtvereční – je prodyšná – je to SKYTEX – a víme, že FIDES 2 z normálního SKYTEXU startuje a letí hůře než ten extra odlehčený.

ČILI: Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše….

Rozhodně bych nerad, kdyby tyto poznámky vyzněly nějak osobně proti autoru experimentování. My ve SKY PARAGLIDERS jsme připraveni experimentovat a vyvíjet v oblastech, kde to má podle nás smysl a přináší výsledky. Honba za neprodyšnou tkaninou podle nás nevede ani k lepšímu a bezpečnějšímu padáku, ani k aerodynamicky čistějším a přesnějším řešením…

Díky za pozornost

Mgr. Martin Němec, Ph.D