Upravit stránku


Kdo je Olaf Bleibtreu?

Jsem Jihoafričan / Němec, který měl velké štěstí, že vyrostl v Kapském Městě (Jižní Afrika) a kde se dobrodružství začala objevovat velmi záhy v mém životě. Vyhovuje mi náročné a surové prostředí, kde mne láká přijmout těžkosti, a tak cítím, že jsme naživu o hodně více než jít cestou minimálního odporu, která je tak otupující. Od průvodce psích spřežení v Norsku, přes přelety ve východní Africe, přes plavbu po celé Evropě až po sólo trekking v Himalájích a Africe, cokoli, co mi rozbuší srdce.  

Paramotorová Expedice z Kapského Města do Káhiry. Představ nám prosím tě svůj projekt? A jak celá tato myšlenka vznikla?

Projekt z Kapského Města do Káhiry paramotorem se zrodil v roce 2017, a to na sólové túře po kaňonu Fish River Canyon v Namibii. Tehdy to bylo asi šest let, co jsem začal s paraglidingem, moje nohy poznaly už dostatek písku a suti, a tak jsem denně snil o tom, jak přelétám nad touto nehostinnou krajinou a ulevuji tak mým nohám od jejich povinnosti. Moje fascinace cestou Jižní mys Káhira a má láska k Africe stvořila myšlenku, nejen zdolat Fish River Canyon, ale celé východní pobřeží Afriky za pomocí paramotoru. Tento projekt se rychle změnil v posedlost, brzy jsem získal svůj paramotorový piloťák, začal nakupovat výbavu, plánovat trasu a získávat finanční prostředky. Plán byl odstartovat z Kapského města v dubnu 2020 a směřovat na východní pobřeží Afriky. Chtěli jsme natáčet dokumentární film a poukázat na některé úžasné sociální a environmentální projekty. V plánu bylo letět celou cestu a stát se tak prvním pilotem, který letěl touto cestou. Maje dvě podpůrná vozidla, která mne doprovázejí, pokud možno co nejblíže. Na toto dobrodružství jsme si vytýčili přibližně šest měsíců a základní myšlenka byla létat pouze za příznivého počasí beze spěchu. Věnovat čas a zachytit příběhy lidí a identifikovat je se sociálními projekty. Nechtěli jsme to považovat za závod.


 

Kdy a kde jsi začal? A jaký byl původní plán?

Kvůli koronaviru jsme museli začátek expedice několikrát odsunout, ale jelikož se celá posádka dala dohromady a další zpoždění by projekt úplně zastavilo, rozhodli jsme se na to vlítnout v prosinci 2020. Samozřejmě, že jsme si byli vědomi risku, že to může jít celé znovu do kytek, ale i přesto nás neopouštěla pozitivní nálada. Koncem prosince jsme odstartovali z Kapského Města, ale bohužel došlo k prudkému nárůstu případů a opatření proti COVID-19 byla rychle znovu zavedena. V polovině ledna se uzavřely hranice a lockdown byl zpět. Jelikož jsme převážně kempovali nadivoko a létali na výjimečně krásných a odlehlých místech, nikdo z nás se nezabýval tím, že by to mohl chytit nebo snad přenášet. Když se lockdown rozšiřoval a hranice zůstaly zavřené, rozhodli jsme se, že zůstaneme v Jižní Africe a naplno toho využijeme. Létali jsme ta nejlepší a nejmalebnější místa a zachytili je v nádherných scenériích, které nám snad pomohou zajistit financování expedice Kapské Město - Káhira paramotorem, jakmile bude korona minulostí.


 

Jak vypadá celá situace okolo tvé expedice dnes?

Celý projekt šel k ledu. Zbytek týmu měl potíže s opuštěním Jižní Afriky, ale všem se podařilo úspěšně dostat domů. Jihoafrická republika a celý svět jsou stále uzavřené a cestování mezi zeměmi zůstává obtížné. Jednou z nejnáročnějších částí expedice ještě před koronou, by byly hraniční přechody. V tuto chvíli bohužel nemohu plánovat, jelikož nevím nic o průchodnosti na hranicích. A na tomto bodě je pozastaven celý projekt. 


 

Momentálně jsi neschopný vyjet za hranice své země. Paramotorová výbava a život v dodávce. Popiš nám celou cestu s tvým týmem. Kde všude jste byli?

Když můj tým odjel, rozhodl jsem se pokračovat ve své cestě a letět těmi nejkrásnějšími místy, které jsme navštívili. Chvíli jsem zůstal v Johannesburgu, opravil jsem dodávku a udělal nějaké malé opravy na svém paramotoru.

Pak jsem vyrazil sólo, kempoval jsem nadivoko po celém vnitrozemí Jižní Afriky. Přelétal ohromné planiny, ale taky pohoří Drakensbergu a Maluti, celé Leshotské království jsem obkroužil dvakrát! Potom jsem zamířil dolů na východní pobřeží, což je pravděpodobně nejvíce nedotčené venkovské pobřeží – Transkei. Je to ráj paramotoringu, teplý oceán plný ryb a přívětiví a pohostinní lidé. Odtud plánuji malé výlety po okolí. Výšlapy a létání na místech absolutně nádherné přírodní krásy, jež byla takto navštívena pravděpodobně poprvé.


 

Kolik času jsi strávil ve vzduchu? Které bylo to nejpozoruhodnější, místo kde jsi létal? Nebo kde bys doporučil létat, až budeme zbaveni Covidu jednou provždy?

Od té doby, co jsem odstartoval v Kapském Městě, jsem strávil ve vzduchu asi 150 hodin. Měli jsme docela špatné počasí a chvíli jsme se potýkali s cyklonem od pobřeží Mosambiku, který přinesl spoustu deště a větru.

Letěl jsem tolik pozoruhodných míst, ale to, které vyniká nejvíce, jsou pravděpodobně Tugelské vodopády v pohoří Drakensbergu. Vystoupal jsem na 4600 metrů n.m. a letěl neuvěřitelný hřeben Drakensbergu, který v určitém okamžiku klesá 2 000 metrů. Tugelský vodopád je druhý největší vodopád na světě a ten pohled je prostě dech beroucí. Bohužel moje kamera zrovna tam vypověděla služby hahaha…

Rozhodně bych doporučil letět divoká pobřeží v Jižní Africe. Jsou nádherná s obrovskými útesy a zvlněnými zelenými svahy. Ohromující pláže a skutečný pocit autentické Afriky. Navíc perfektní přistávací a vzletové pole úplně všude! Momentálně mám v plánu sestavit 6-7denní postcovidový paramotorový výlet po tomto pobřeží.


 

S naším FLEXORem létáš od prosince. Jak jste se za tu dobu sžili?

Flexor je sen létat. Parádně jednoduché a kontrolovatelné starty. Dobře se prosazuje proti větru. Skvěle se ovládá a má hezký rozsah trimů s výbornou klouzavostí. Létal jsem v docela dosti obtížných oblastech. Od vyschlých oblastí s termikou až po větrná pobřeží se silnými poryvy. Nikdy jsem se pod křídlem necítil nejistě, žádné kolapsy, a to ani v divokých stoupáních vysoko nad Drakensbergem. Což ve mně vzbudilo důvěru.


 

Jaké máš plány do budoucna? Předpokládám, že vše závisí na pandemické situaci… máš tedy nějaký plán B?

Opravdu to záleží na pandemii. A já doufám, že se brzy vrátíme do normálu. Stále ještě rozdýchávám, že expedice Kapské Město – Káhira letos nebude. Všechny mé další záložní plány jsem taky zrušil kvůli koroně, takže budu žít ve své dodávce, hledat skvělá místa na létání a myslet si, že to ve skutečnosti není tak špatné.


 

Díky za rozhovor. Zůstaň Covid negativní ale v srdci pozitivní!