Mezitím se v kempingu sjíždí nová čerstvá a nabuzená posádka, probíhá registrace za doprovodu hlasité hudby a DJ Michala. Noví piloti přiváží energii a chuť pokračovat v závodění.
České mistrovství probíhalo v podobném duchu, jen za poněkud příznivějšího a teplejšího počasí. Vyměnili se organizátoři na Karla Vejchodského a Tomáše Braunera, také spousta závodníků, jen my máme svůj jednoplášťový stan stále na stejném místě. Přijelo daleko více zahraničních a exotických pilotů, například Max z Gróska, Sin Youn z Koreje či Eddie z Indie, partička z Venezuely a Brazílie. Konečný počet činí 134 registrovaných závodníků, z toho 14 žen.
Teda jestli tady bude taková kosa jako minulý týden, tak jedinému, komu tady bude teplo bude Max z Grónska. Předpověď počasí však slibuje daleko lepší, teplejší a stabilnější podmínky bez výrazné oblačnosti. Z čehož se vyjímá hned první den, kdy nebyl Task uznán pro nepřelétnutí stanovené minimální vzdálenosti 20% pilotů. Následuje krásné slunečné ráno, opět vývozy na kopec rozvržené na dvě várky, patnáctiminutový výšlap na prostornější startoviště, rozložení křídla, zpět na breefing, naťukání bodů do GPS a let. Trošku stereotyp ne? Pomyslel by si někdo. Dva týdny v kuse to samé. Omyl, během letu se naskytne tolik příležitostí, které let zpestří, že se o stereotypu nedá ani mluvit. Ovšem únaváček se dostavuje. Další tři Tasky byly vypsány okolo 100 km a 1/3 pilotů včetně nás se podařilo doletět do pásky. V ten den si uletěla svou první stovku nejen Martinka Černá, ale i Grónec Max a Jirka Dlask.
Avšak každý den být 5 hodin ve vzduchu člověka značně unaví a už jsme byly celkem vycucané. Ale třikrát v pásce po sobě, no není to nádhera? Taková krásná unava, cítit se přelítaná. Vše vystihl Jost, náš Holandský kamarád, který shrnul naše denní činnosti do následujících slov: „eating, waiting, breefing, flying, sleaping“. Poté se odebíráme Martinky autíčkem s Jostem na nákupy do Belůna. No jo, ale to by jsme u toho nesměli klábosit, aby jsme špatně neodbočili. Cestička nás vyvedla přímo na dálnici směrem do Venezie. Hmm, taky dobrý, tak se trošku projedeme. Po průjezdem tunely, zaplacení dálničních poplatku, je konečně po 20 km sjezd. No nic, výlet. Když už nestihneme nakoupit, tak si alespoň zaplaveme v jezeře. Teda tři tempa tam a tři zpátky, na víc jsme se nezmohly. Voda měla fakt dva centimetry, jak jsme si ověřily u Josta. Cestou do kempu jsme ještě potkali Subyho s Venezuelskou výpravou, Polskou menšinu s princem Miroslavem na zmrzlince a Bártiče shánějícího cigára (nejodvážnější svozový řidič na zemi, se kterým nechce nikdo jezdit). Večery v kempu byly více družnější, za doprovodu hlasité hudby, čepovaného českého piva, grilování masíčka a zpěvu s kytarou.
Čtvrtý Task už zvolila task commity poněkud složitější, nejenom let podél hřebene a pár přeskoků. Dali dva záludné OB hodně hluboko do údolí. Což se stalo pro většinu osudným a přistávacím místem. Téměř ze země se podařilo 40 pilotům zvednout, včetně mě, a vrátit se zpět k horám. Bohužel jsem zapomněla stejně jako Šnajbi otočit druhý OB o 300 m, a tak jsme ztratili spoustu bodů. Tím tato disciplína zamíchala pořadím.
Následující pátý Task byl poslední. Podmínky nevypadaly nijak vábně, deka v úrovni startu, krátká disciplína 40 km cik cak údolím. Nevěřila jsem, že se bude dát odstartovat, natož něco uletět. Ale podkova nosila a tak jsme šněrovali jednu za druhou. Poslední OB byl velice záludný, chtělo to více taktizovat a vracet se k horám. Bohužel mi chyběly 3 km do cíle, kam se dnes dostalo 6 pilotů a já se umístila na 10 pozici. Díky krátké disciplíně a méně pilotů v pásce bylo i méně bodů pro vítěze.
Večer se chystala obrovská párty, kde byl vyhlášen mistr ČR Martin Orlík, za ním Karel Vrbenský a Tomáš Brauner. Mezi ženami zvítězila Petra Krausová, za ní Hanka Matyásková a pak já.. Samozřejmě že na závěrečné párty to Češi opět rozbalili, po rautu se prostor pro tanec se zaplnil natřásajícími se lidmi, lehce ojínělí výborným vínem, za doprovodu reprodukované hudby Manuchao a jiných skupin až do brzkých ranních hodin. Po celý průběhu závodů nás doprovázel a natáčel Pavel Stříbrný, dělal rozhovory s osobnostmi a kameroval nejen za letu. Výsledek můžete shlédnout na DVD.