Upravit stránku
To by nebyla nase particka, aby se hned na zacatku naseho vyletu neco nestalo. Velkym favoritem se stal nas Karlik, ktery po narocnem vecirku zapomnel sve nove pristroje a spacak na letisti v Praze. Ztratu zaregistroval az v Singapouru, kdy si vsimnul, ze mu chybi dve ze tri zavazadel. K jeho stesti pocasi zavodum nepreje, takze si snad stihne programovanim vydelat na dalsi.
Peticlenna posadka ve slozeni Petka Slivova, zminovany Karlik Vrbensky, Tomas Brauner ja a Davidek Ohlidal vyrazila pred Mistrovstvim Sveta v Manile na trenink do Brightu. V tomto duchu zavody take probihaly. Z osmi letovych dni se uletelo 6 platnych tasku v nadherne krajine, podobne nasim zelenym Beskydum. Vedouci pozice se stridaly mezi Tomem, Gregem Collinsem, Petkou a Nikolajem Shorokovem. Nakonec Tom udrzel svou pozici a odnesl si vitezstvi, Karlik tesne pred Petkou vylezl na 3.bednu. V zenach se celkove skvele umistila Petra na s bramborovu medaili, v zenach suverene zvitezila, za ni Japonka Keiko Heraki a ja skoncila na 3.miste, celkove 24.
Tasky mezi 50 – 75 km se letali podel hrebenu hor, udolimi i rovinama s kumulkama vysoko okolo 3000m. Krom posledniho dne byly vsechny kola stopnute diky tvoricim se bourkam. Silna a turbulentni termika nas tolik neprekvapovala, jako letani okolo CB kovadlin, vzdalenych sotva par kilometru. V nasich podminkach by jsme se na to vykaslali drive, ale zavody jsou zavody. Prezili jsme, krasne si zaletali a odnesli si spoustu dalsich zkusenosti a zazitku.
Priroda je zde opravdu nadherna. Nase kempingove mistecko pripominalo krom Pionyrskeho tabora take zakladnu nataceni Jurskeho parku se vsemi zvukovymi efekty. Mohli jste tady potkat pobihajici a vrestici papousky, flegmaticke Vombaty, plache klokany, ci kone a kravky. Do teto atmosfery se probouzite a jdete si jen tak volnym tempem zabehat okolo reky. Pres den si zalitate, zaplavete v bazenku a vecer ficite na vybornych steakech z toho nejlepsiho teleciho a jehneciho masa.
Co je tak zvlastniho na Australii? Krom toho, ze tady chodite hlavou dolu, odemykate zamek na druhou stranu, mesic presto ze ma tvar D tak couva, kopce jsou nasvicene na severni strane, jezdite autem v levo, platite debetkou, pivo stoji v hospode 60 korun, je to tady vlastne uplne normalni. Akorat ty vzdalenosti jsou o neco delsi. Po bujare osave vitezstvi se opet chystame na cestu do Sydney a Manily. Ceka nas 1200 km a spousta casu.
Mottem naseho vyletu je: "Hlavne nikam nespechat a nejhorsi smrt je z vyplaseni.” Tim se take ridime, a tak se cestou okolo pobrezi zastavujeme na spouste nadhernych mist idealnich pro kitesurfing, surfovani na vlnach oceanu, nebo svahovani nad klify. Spani jsme neresili, hlavni bylo nakoupit patrony piva, pak se zdalo kazde mistecko jako to nejvhodnejsi pro nocleh. Akorat se nam zdalo divne divne, kdyz si nas rano kolemjdouci duchodci s pejskovody detailne prohlizeli, vzpominajice na sva mlada leta. Po petidennim narocnem sportovnim vybiti se citime docela zniceni. Obzvlaste kdyz vetsina vypravy nevlastnila ani spacak a karimatku a noc prezilvala v batohu ci zabaleni v kitu.