Upravit stránku

Když jsme, dle souřadnic, dojeli až na místo určení, tak nás tam očekávali jen zástupci z moravy a to, sám velký Vydo a nejlepší vařič káv Marčelo.

Naštěstí k létání nám to bohatě stačilo a tak jsme seskládali stroje a hurá do luftu. Počasí bylo předpisové a tak jsme si udělali moc krásný výlet proti proudu Vltavy.

Dalo to příjemnou hoďku a půl a před západem slunce jsme se již opět snášeli na přistávací plochu, když v tom nás na vysílačce zastavili, že se tam hodlá usídlit stádo Sluk a že máme ještě chvilku setrvat. Každopádně to stálo za to, koukat na přistávání ultralajtů z vejšky…

Nicméně se jim to všem povedlo a my mohli také přistát. Mezitím, už se tam sjelo i ze pár pilotů s Čech a zbytek zástupců z moravských letek. Naštěstí se nás tam ujali bratři Macháčkové a zajistili nám bezva ubytování, jinak to vypadalo, že spíme venku. (brrr)

Večer se nesl v komorním rytmu, tak jak jsme na to zvyklí z většiny sletů. No byla to paráda. Krvavá záda tekla proudem a na špekové knedlíky se zelím, budu také ještě s láskou, dlouho vzpomínat. Ráno jsme si naplánovali výlet, samozřejmě vzduchem, na zámek

Konopiště a na odpoledne byl vymyšlen výlet na Karlštejn. Po velmi lehkém obídku, jsme si ještě vyzkoušeli ty dračí lodě, trochu si s nimi zazávodili a hravě zvítězili. Naše dvacetičlenná posádka s názvem „KOMÁŘI“ nenašla ten den na Slapské přehradě soupeře.

No a to byla pro naše soupeřící úplná katastrofa. Hledali možnost, jak nás vyprotestovat, ale marně. No a tak jsme jen prohlásili, že jsme se účastnili, jen pro potěchu z jízdy, a že tam nejsme kvůli vyhlášení a ještě před předáváním výher, jsme je hrdě opustili a zanechali jejich nářkům.

Na čtvrtou hodinu byl svolán brífink , kde jsme domluvili detaily odpoledního výletu na Karlštejn a poté jsme postupně v houfu odlétali stanoveným kurzem. Karlštejn z vrchu, je opravdu bezva, ale hrad Veveří je heščí. ? Od tam jsme zalétli ještě občíhnout Malou Ameriku, a dali si kousek od ní mezipřistání na jedno cígo.

Pak jsme se posbírali s okolních polí a vyrazili směr Nová Živohošť. Každej po svém. Naše moravská letka si to střihla pěkně proti proudu a stálo to opravdu za to. Jak soutok Sázavy do Vltavy, tak Slapské kaskády, do toho západ slunce, no nádhera. Během těch dvě a půl hoďky spousty leteckých orgazmů. Po přistání bezva kafíčko v Kafé baru u Marčela a rozebírání leteckých zážitků. No byl to moc krásně strávený víkend.

Ještě jednou chci všem organizátorům poděkovat a jestli nás tam budete ještě někdy chtít, což bych se divil, tak určitě dojedem.