Upravit stránku

Poslední možný závodní den, pátek 9.3., se odletělo složité páté kolo. Stejně jako pokaždé, zamíchalo pořadím a výsledky. Většina špičkových pilotů se ocitla překvapena na zemi v polovině trati a naopak získali na tom pomalejší piloti. Stejně jako jiná kola, platilo pravidlo držet se skupiny a spolupracovat. Oblaka v rovinách měla dlouhý poločas vývoje a rozpadu. Nikdy netušíte, zda se trefíte správně. Je to loterie. Stejně tak, jako nemůžete tušit, jaká vám padnou čísla při hře v kostky.

Do pásky vzdálené 55 km dolétlo 56 pilotů, kam se také dostal Davidek s Oslíkem. Díky nim jsme si udrželi prvenství. Zbytek partičky posedal v půlce trati. Třetím kdo bodoval do teamu jsem byla já. Ale dnešní den jsem brala spíše tréninkově, abych se zbavila nepříjemného strachu a zkušenosti z předešlého letu.

Podmínky po startu byly snad nejhorší za celou dobu. Velice slabé stoupání, obrovské davy pilotů, pokaždé když jsem si našla své jadýrko, vrhla se na mě skupina. Neměla jsem sílu ani morál to hrotit a mačkat se s nimi. Volila jsem vždy únikovku a nalezení vlastního stoupáčku. Po hodině plácání se pod i nad startem vyrážím na trasu jako jedna z posledních. Letíme spolu se dvěma padáky, start opouštíme sotva ve výšce 300 m nad kopcem. Základny mraku se pomalu zvedají a nejvyšší dosažená hladina dne byla 1500 m. Nad rovinami bylo obrovské území zastíněno. Bojovalo se o každý metr, vítr sílil a v dálce směrem k cíli byla vidět přeháňka. Někteří vydrželi svahovat na mezi s převýšením 50 m, po hodině se jim podařilo zvednout a dokonce doletět trasu. Bojovníkem dne se stal Oslík.

Přistávám do polí lemované drátěnými ploty společně s Markusem. No nic, tak to balíme a pěšký směr civilizace. Zastavuje nám ochotný traktorista a nabízí svoz na vlečce. Traktor vyměňuje za nákladák a hurá k hlavní cestě. Na křižovatce setkání s ostatními vyhnívači. Konečně vidím naše svzové autíčko s Pacošem, smutným Karlikem a Peťkou.

Dnešním dnem jsme si většina pohoršili v celkových výsledcích. Na truchlení není čas, shledáváme, že prvenství v teamech si udržíme stejně jako prvenství Peťky v ženách. Obrovské oslavy na domečku pokračovaly na závěrečné ceremonii se vším všudy. Ty následovali i další dny na cestě do Sydney a v letadle. Milé překvapení nám nachystali přátelé a známí přivítáním na letišti spolu s Televizí Nova a novináři.

Jaký je to pocit dovézt takovou trofej? Abych pravdu řekla z vítězství teamu mám daleko větší radost, než individuální výhra.