V pátek večer jsem se vrátila z Crossu po Alpách a v sobotu ráno frčím spolu s Adamem a Chromčákem zpět do Bassana, kde se od 2.8. koná Mistrovství Itálie. Cesta přes den byla únavná díky nesnesitelným teplotám, které jsou po celé Evropě. Ještě nikdy jsem nejela takhle přes den, a tak i když cestu z Prahy přes Innsbruck znám za ta léta skoro nazpaměť, vidím ji za světla jako poprvé. Do Bassana jsme dorazili včas na registraci a pak hned dohajan, ať nám to v nědeli pěkně letí.
První závodní den jsme se probudili do slunečného rána, tak hned zchladit se ve sprše a už v 8:30 vyrážíme prvním vývozem na start nad Marostikou. Bylo vypsáno kolo o délce 91km přes dva otočné body s cílem nedaleko Vitoria. Zvolila jsem pohodovou i když ne úplně jistou cestu rovinama, ale vzhledem k větru po kose hřebene jsem neřešila honění padáku nad hlavou a mohla se v klidu kochat výhledem do kraje. Posledních téměř 20km jsem s pěknou výškou a ve speedu rychlostí kolem 60km/hod frčela do cíle. Nevědomý organizátor na nás však připravil pastičku v podobě pásky mezi jezírky a městečkem a tak bez rezervy výšky přistávala většina pilotů, včetně mě, na malém políčku a na uších na malou louku mezi silnicí a kukuřicí. Místa bylo vždy na jeden padák a tak se stalo, že když přiletěla větší grupa nebylo kde přistát a jeden pilot skončil dokonce v kačáku. Druhý den přišla zábavná omluva s vysvětlením: „Netušili jsme, že 100 pilotů přiletí do pásky“
Pondělí bylo vyhlášeno za nezávodní den kvůli přechodu studené fronty a tak se všichni rozutekli po raftování, koupání a dalších aktivitách.
Úterý bylo po přechodu fronty a nebe se začalo čistit. Na startu se ovšem vyčkávalo a doufalo se v zeslábnutí severozápadního proudění, které bylo očividné. Chmurky se shrnovaly od severu a všem bylo jasné, že to bude ve vzduchu fuška. Vítr skutečně zeslaboval a tak jsme se vydali na 59 km dlouhou trať. Chvíli po startu se ale obloha začala zatahovat rozpady a termika slábla. Najednou byla situace úplně opačná a všichni měli problém se ve vzduchu vůbec udržet. Šudlali jsme každý kozí pšouk, který nám přišel do cesty. Do cíle nikdo nedoletěl a většina pilotů popadala buď na start markeru nebo na 20km. Já si dnes polepšila, protože se mi podařilo doletět na 27 místě.
Výsledky Open
Taliáni si z nás trochu střílejí. Včerejší task nakonec nebyl uznán protože ani jeden pilot nepřeletěl minimální hranici 30km. Na výsledcích bylo pouze v italštině vepsáno: „Tak by to vypadalo, kdyby byl task uznán.“
Středeční kolo bylo odstartováno pod památníkem na Grappě. Chodili silný, ale relativně klidný(až na vyjímky) bidla a s tím ruku v ruce i silný klesáky. Vydali jsme se na trať 118km dlouhou. Po přeskoku přes Brentu na Marostiku jsme trochu bojovali s výškou, ale pak jsme jako mávnutím proutku měli zase základny. Zhruba 50km jsme letěli proti větru do zasekaného údolí kousek od Gardy na otočnák do hor a tam jsme dostávali za uši. Asi napotřetí jsem se proti údolce probojovala a letěla zpět, ale obloha byla v tu chvíli posetá rozpady a sedla jsem kousek od Tiene. Až ve svozu jsem se dozvěděla, že task byl stopnut. Paradoxem je, že v tu chvíli už na místě, které bylo potencionálně nebezpečné už snad ani nikdo ve vzduchu nebyl, kromě jednoho pilota, který visel na stromě. Ondra Krupa létající také na Erisu dnes parádně odstartoval z markeru, ale zasekal se na Marostice a pak už to šlo pomaleji. Já jsem naopak start prošvihla, ale z posledních pozic jsem se po trati probojovala až ke druhé skupince. Dnes to byl fakt nádherný let, škoda toho vzdáleného otočňáku, který poslal většinu lidí na zem, jinak bychom dali další kilo, protože cesta zpět už byla po větru.
Výsledky Open
Čtvrteční kolo bylo odstartováno opět pod památníkem na Grappě. Háčkem byly základny mraků valící se těsně v jeho úrovni a tak jsme museli hned na uši a sklesat. Před otevřením start markeru se snad všech 130 pilotů setkalo pod jednou základnou a točilo se jak kafemlejnek, to byla podívaná … a všichni se vešli. Silný stoupáky, silný klesáky, vše šlo jak po másle až na konci tratě dlouhé 71km jsme letěli do rovin, kde jsem si to chtěla trochu zkrátit, ale bohužel jsem vždy doletěla pod rozpady a zaprášilo se mi od bot na 56 km. Spousta pilotů doletělo do cíle, ale bylo dost i těch, kteří přistáli po trati, což nebylo tak těžké. V ženách jsem si pohoršila a z třetí pozice padám až na šestou . Tak snad ještě poletíme a trochu si polepším.
Výsledky Open
Poslední soutěžní den se opět vydařil. Ze startu nad Marostikou jsme startovali do kola dlouhého 81km. Letěli jsme cik-cak po hřebeni, pak do rovin (už jsem to nebrala zkratkou, ale pěkně poslušně s ostatními), znovu ke kopci a dokluz do pásky. Bohužel na poslední otočnák se natáhly rozpady a do cíle to stihla pouze první partička. Já bojovala v nulkách co to šlo a nakonec jsem to posadila 5km před pásku. Ještě před tím jsem viděla taky ve stínu bojovat Ondru, ale dál jak na předposlední otočnák mu to nedalo.
Výsledky Open
Celkové výsledky závodu Open , Ženy
Závěrem musím říct, že lítání v létě je na Bassanu stejně kvalitní jako na jaře či na podzim, až na to horko, které tu v této době panuje, ale kde ne. Parádně jsme si zalítali jelikož počasí skvěle vyšlo. Musím říct, že konkurence na takovýchto závodech rok od roku roste. Výsledky jsou vyrovnané a je velmi lehké body posbírat a pak rychle ztratit.