ÚTERÝ 19.6.
Breefing probíhal opět v Italském stylu, po všech řečených informacích v Italštine se rozjela rušná debata a frmol okolo Task boardu, takže zbytek cizinců polovinu přeložených informací do angličtiny stějně neslyšelo ani nevidělo. To chce klídek a počkat si.
Podobně to vypadalo i na startu. S Petrem Chromcem se přeci nebudeme mačkat vepředu a rozbíháme to zezadu. To se organizátorům nelíbilo a tak zavedli nové pravidlo řazení do fronty a start z lainy tak, že v jeden moment mohli odstartovat pouze tři padáky. Nakonec se povedlo všem dostat do vzduchu v limitu.
Já si mezitím zevlovala asi hodinu okolo startovního cylindru. Dalo se udržovat pouze v jednom místě na hraně , takže se tam postupně celá partička 135 lidí sešla a motala se pod mrakem. Málo místa a slabé stoupání, to už známe, přesto z těchto startů nemám zrovna příjemné pocity. Základny mraku dnes stouply dokonce na skvělých 1700 m.
Přílišné obavy z možností výskytu bouřek rozhodlo pouze o 52 km velice jednoduché trase podél hřebene bez jakéhokoliv taktizování a přemýšlení. Prostě držet dobrou stopu, moc netočit a hlavně šlapat plný knedlík. Otočák byl vzdálen 24 km u přehrady za žiletkami a zpět. Italové znající místní terén to chtěli natřít cizincům, což se jim moc nepovedlo, jelikož byl dnešním vítězem opět Nikolaj Shorokov. Do pásky dolétlo dnes 99 pilotů během jedné hodiny. Z našich byl na tom nejlépe dnes Vyhlásek a Kuba Hollman.
Ve tři sedět na zemi, to je úlet. Bouřky se neprojevily ani kongesťáky a tak se zbytěčně utavilo rozhodnutí o tak krátké disciplíně. Je to škoda, podmínky se stále zlepšovaly a určitě bylo možné uletět i 150 km. Horko na slunci se nedá vydržet a tak přežíváme ve stínu a čekáme na večerní pozvání do nedaleké výtečné Pizzerie, kde zabíráme česko slovenský stůl a celý večer posloucháme barvité vyprávění Pišty Vypariny, kterého nechtěli vzít do závodu a přesto letěl v čele s vedoucí skupinkou.
