PÁTEK 25.5.
Tak se opět meteorologové spletli. Azuro a tentokráte časnější odjezd na vyšší start Čokerez. Odsud se nám rozprostírá nádherný pohled na okolní pohoří i náhorní plošinu. Z obavou před bouřkami změnili několikráte task z původních 65 km horami na 40 km let do rovin s 3 OB.
Ihned po startu nebyl problém se zachycením a celé závodní pole vyčkává pod základnou na otevření startu ve 13 hodin. Nad planinou to jde skvěle, držím se čelní desetičlenné skupinky.
Problémky nastaly opět v rovinách. Skupinka ve předu se horko těžko plazí po zemi. Volím vyčkávací taktiku a zdržím se na hřebínku. Mezitím mě dolítla druhá skupina v megakosmu, která mě v klidu přesmažila a letí kupředu.
No nic, tak se odsud alespoň vyhrabu. Ale tentokráte mi roviny nesedí. Bublinkuju a pomalu se prokousávám rovinami, kde nakonec končím na zemědělském políčku. „Slyší blížící se štěkot farmářského psa a tak beru nohy a batoh na ramena a skáču přes vodní příkop. Kde taky bohužel končím. Druhý břeh se zdál o něco blíže, a tak ve finále končím po kolena v rákosí a bažině. Zablácená se pokouším stopovat zpátky. Zastavuje kravaťák ve fáru, kterému se mě zželelo a odvoz se koná až před hotel.
Mezitím se do pásky prokousalo 17 pilotů a vítězem se stal zaslouženě další bulharský závodník Georgi Jordanov. Další počatná partička posedala kousek před páskou a já patřila k dalsi skupince, které chybělo okolo 10 km. Zbytek zůstal odříznut na náhorní planině. Ďžípárny se stahují, tak „Lets go drink and eat.“