Po několika měsících, ne zcela příznivého počasí v jižní Evropě se konečně umoudřilo, nasunula se velká tlaková výška. Což znamená? Jupíí, bude se lítat! V sérii závodu PWC se koná 4. kolo v Bulharském Sopotu, velice známém a oblíbeném místě. Zpočátku vám okolí přijde jako pustina, ale horský masiv Staré Planiny táhnoucí se 400 km od Sofie po Varnu skrývá neskutečné možnosti.
Podmínky pro létání jsou fantastické, zázemí s ubytováním v soukromí příjemné a také vás překvapí místní skvělá kuchyně. Co víc si přát? Ráno lanovkou na kopec, breefing okolo 12 a po jedné hodině už startujeme. Létá se nejen podél hor, ale také v rovinách, které jsou termicky velice aktivní. Po třech platných kolech máme první den odpočinkový z důvodu silného větru a velice jej vítáme.
Povětrnostní situace je zajímavá, po celou dobu převládá severní proudění, což na jižním startovišti o převýšení 900 m dělá zajímavé věci. Do 11 fučí zezadu, pak se přežene pár čertíků a v poledne termika srovná vítr na komoru. Start je od lanovky 10 minut pěšky a tentokráte se organizace postarala o všechny invalidy a nemohoucí a nahnala pro vynášky batohů mladé šerpy.
Ve vzduchu to vypadalo zajímavě. Někdo měl žalůdek na vodě, jiní zase plné ruce práce si uhlídat hadřík nad hlavou….takže bigbít. Jakmile se však pilot dostal nad kopce, měl vyhráno. Trasy byly naplánovány prvním ramenem po hřebeni s malými přeskoky a poté trasy zamířily do rovin s několika navigačními otočáky. Trasy od 60 do 80 km, 4 – 6 hodin ve vzduchu, silná termika i klesáky, pohledy na hory i do rovin, to vše dělá krásný dojem z dobrého létání. Co víc si přát než doletět do cíle, dát si pivko a výbornou večeři, rozebrat let s kamarády a večer relaxovat. Prozatímní výsledky najdete na new.pwca.org
Pocasi se umoudrilo a nam se povedlo zaletet dohromady 6 platnych tasku, za ruznych povetrnostnich podminek. V 4 tasku jsme meli smulu, ja letela na spici celych 20 km, ale jedno spatne rozhodnuti me stalo propadnuti do zadnich pozic. Pak se usek zastinil a polovina zavodniho pole vyhnila. Nejdrsnejsi byl posledni task, kdy se letela opravdu chlapska disciplina za silneho jizniho vetru a turbulence, takze plny knedlik slapali opravdu jenom chlapi, holky letely na devcatka pekne spolu v polovine zavodniho polel. Letely jsme spolecne s Klaudii, Anjou, Keiko a Ewickou a neustale se honily. Nakonec dnes zvitezila Keiko o par sekund pred nami. Klaudia nedala pasku o 20m, ale i tak ji to stacilo na celkove vitezstvi. Z muzu byl celkove prvni Heli, druhy Tomik Brauner a treti francouz Jan Makaron.
Reknu vam zazavodili jsme si paradne, s Hankou jsme letely jak draci, krom jednoho tasku jsme doletely vzdycky do pasky, ale s tema dracakama to je opravdu trosku slozitejsi, jsme hold holky a v silne turbulenci to tak nehrotime jak chlapi. Tak se zase tesime na dalsi povidani z finale PWC zavodu, ktere se kona koncem zari v Brazilii. Prozatimni vysledky jsou ze Hanka je 7. a Renca 6. z zen. Tak drzte pesti, at se nam zadari a vybojujem lepsi pozice s Eris 3 teamem. Ahoj